Aktuality

Právnický časopis Bulletin advokacie publikoval článek JUDr. Vladimíra Muzikáře, který polemizuje se závěry nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR týkajícího se možné valorizace vnosů učiněných ve formě investice ze SJM do výlučného majetku jednoho z manželů při vypořádání SJM po jeho zániku v důsledku rozvodu manželství účastníků.

Článek publikovaný na serveru pravniprostor.cz rozebírá tzv. upomínací řízení, které funguje od roku 2017 na Slovensku a představuje pro věřitele zajímavý nástroj usnadňující a urychlující proces vymáhání pohledávek, zejména pokud jde o pohledávky mezi podnikateli. Článek se zabývá otázkou, zda bychom se mohli u sousedů na Slovensku inspirovat.

Článek shrnuje základní aspekty procesu preventivní restrukturalizace, jak vyplývají z návrhu zákona o preventivní restrukturalizaci schváleného Poslaneckou sněmovnou.

Článek publikovaný na serveru epravo.cz se zabývá situací, kdy každý z manželů má povinnost nahradit při vypořádání zaniklého společného jmění manželů to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek (zápočet) a každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek (vnos).

Od 1. 8. 2023 nabývá účinnosti nový zákon o ochraně oznamovatelů. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 250 zaměstnanců, jsou povinni zavést vnitřní oznamovací systém (tzv. etickou linku, online schránku důvěry či whistleblowing platformu) již od 1. 8. 2023; zaměstnavatelé zaměstnávající 50 – 250 zaměstnanců pak od 15. 12. 2023. Ochrana oznamovatelů se ale dotýká všech podnikatelů, oznamovatel je totiž oprávněn podat v chráněném režimu také externí oznámení ministerstvu spravedlnosti. Aktualizovali a rozšířili jsme právní informace, o kterých jsme dříve psali v článku Whistleblowing – nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů.

Právnický časopis Bulletin advokacie publikoval článek JUDr. Vladimíra Muzikáře a JUDr. Andrey Kovač Muzikářové, který rozebírá, zda je podle současné právní úpravy a rozhodovací praxe nezbytně nutné, aby kupní smlouva o prodeji nemovitosti obsahovala uvedení kupní ceny, nebo zda postačí uvést kupní cenu např. ve znaleckém posudku, na který smlouva odkáže.

Článek se zabývá situací, kdy dojde k postoupení pohledávky daňového dlužníka za třetí osobou (poddlužníkem) v okamžiku, kdy tato pohledávka ještě není splatná a daňová exekuce dosud není zahájena, tudíž poddlužník ještě nemůže být informován o zahájení exekuce, resp. není mu doručen exekuční příkaz (např.) příslušného finančního úřadu k přikázání jiné peněžité pohledávky. Jak se má ovšem poddlužník zachovat, pokud je mu v předestřeném období doručena informace o postoupení této pohledávky, nicméně před splatností této pohledávky je mu současně doručen exekuční příkaz správce daně k přikázání jiné peněžité pohledávky?

Článek pojednává o aktuálním nálezu Ústavního soudu, jímž byla zrušena část zákona o advokacii, která umožňovala určení advokáta Českou advokátní komorou jen takovému žadateli, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňovaly.

Dne 6. ledna 2023 nabude účinnosti zákon č. 374/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Uvedená právní úprava přináší důležité změny, které by měly vést zejména k posílení práv spotřebitelů v jednotlivých právních vztazích. Ve stručnosti uvádíme alespoň nejpodstatnější z nich.

V říjnu vstoupila do legislativního procesu zásadní novela zákoníku práce. Ta mimo jiné přináší úpravu výkonu práce z domova, tedy home office. Článek rozebírá hlavní aspekty plánovaných změn.

Článek publikovaný na serveru epravo.cz rozebírá situaci, kdy dochází k postoupení směnečné pohledávky vyplývající ze směnky vystavené na řad až za situace, kdy již bylo o směnečném nároku pravomocně soudy rozhodnuto, a na základě tohoto exekučního titulu je vedena exekuce proti osobě směnečně zavázané coby povinnému.

Článek popisuje některé otázky, které při vymáhání své pohledávky v rámci insolvenčního řízení musí běžní věřitelé vzít v potaz a identifikuje něketrá rozhodnutí, která je třeba přijmout.

Příspěvek přehledně rekapituluje základní principy nového návrhu zákona o ochraně oznamovatelů (whistleblowing), vymezuje povinné subjekty a jejich povinnosti vč. sankcí za nedodržení, upřesňuje, jakých informací se návrh zákona týká a vymezuje tzv. oznamovatele a jejich ochranu.

Článek objasňuje požadavky na formu jednání činěných mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem a rozebírá následky nedodržení této formy, to vše ve světle aktuální judikatury Nejvyššího soudu.

Článek rozebírá aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu k otázce, zda může právnická osoba žádat náhradu nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do její pověsti.

Článek publikovaný na serveru epravo.cz pojednává o jedné ze stěžejních otázek problematiky ochrany a zpracování osobních údajů, kterou je vymezení postavení správce a zpracovatele a odpovědnosti správce za zpracování prováděné zpracovatelem, a to ve světle aktuálního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Článek publikovaný na serveru PRÁVNÍ PROSTOR pojednává o zásadě veřejnosti soudního jednání, shrnuje, kdy lze účast veřejnosti omezit či vyloučit, a rozebírá, zda lze omezit veřejnost soudního jednání z důvodu protiepidemických opatření.

Příspěvek informuje o novém systému doručování datových zpráv mezi soukromými osobami.

Článek publikovaný na serveru PRÁVNÍ PROSTOR pojednává o sporných otázkách zákonné fikce řádného uzavření nájemní smlouvy k bytu.

Další kolo „bitvy“ o zavedení teritoriality soudních exekutorů nedávno proběhlo u Ústavního soudu ČR. Skupina poslanců a senátorů se domáhala zrušení části exekučního řádu umožňující volbu exekutora dle uvážení oprávněného. Řízení u Ústavního soudu skončilo nálezem Ústavního soudu ze dne 2.11.2021, sp. zn. Pl. ÚS 15/18, kterým Ústavní soud návrh zamítl. V příspěvku jsou rozebrány důvody, pro které Ústavní soud návrh zamítl.

Nejeden pronajímatel zažil spor s nájemcem o to, jaké všechny náklady spojené s užíváním bytu musí nájemce hradit. Přestože nám vládní nařízení k občanskému zákoníku na spoustu otázek dávají odpověď, jsou situace, kdy odpověď není úplně jednoznačná. Jak je tomu v případě oprav plynových kamen či kotlů? Tato otázka nabývá v zimním období na aktuálnosti.

Článek nastiňuje klíčové otázky pro řešení vztahů společnosti bez právní subjektivity a společného jmění manželů, kterými jsou zejm. vlastnické právo k věcem ve společnosti nabytých před a za trvání manželství a vypořádání účasti ve společnosti při zániku společného jmění manželů.

Článek přináší přehled nejpodstatnějších změn v exekucích, které přinese novela o.s.ř. a exekučního řádu k 1.1.2022, včetně zastavování bezvýsledných exekucí, zastavování bagatelních exekucí do 1500 Kč, změn ve způsobu započítávání vymoženého plnění či nových povinností plátců mzdy.

Článek publikovaný na serveru epravo.cz se zaměřuje na problematiku spáchání trestného činu ve lhůtě pro rozhodnutí o podmíněném odsouzení, tedy spáchání trestného činu v roční lhůtě pro rozhodnutí o podmíněném odsouzení následující již po uplynutí prvně stanovené zkušební doby.

Článek publikovaný na serveru epravo.cz se zaměřuje na problematiku nikoli běžných záležitostí společného jmění, jednání jednoho manžela bez souhlasu druhého manžela a ochranu opomenutého manžela.

Článek se zabývá dlouho a stále diskutovaným a vyvíjejícím se problémem zákonného a spravedlivého určení výše vypořádacího podílu bývalého člena bytového družstva, který pozbývá členství v bytovém družstvu jinak než v souvislosti s převodem či přechodem družstevního podílu, tj. například v důsledku jeho vyloučení z družstva nebo snad ještě častěji v rámci exekučního či insolvenčního řízení vedeného proti němu.

Právnický časopis Bulletin advokacie publikoval článek JUDr. Vladimíra Muzikáře, který pojednává o vývoji právní úpravy i judikatury k problematice vztahu členského podílu v bytovém družstvu a společného jmění manželů.

Článek popisuje, jaké změny přináší nový zákon o evidenci skutečných majitelů, který bude účinný od 1.6.2021, včetně sankcí za nedodržení stanovených povinností.

Naše advokátní kancelář zaznamenala úspěch se svým dovoláním u Nejvyššího soudu ČR, který sám svým rozhodnutím změnil rozsudky soudu prvého stupně a soudu odvolacího tak, že zamítl žalobu na určení vlastnického práva k pozemkům v důsledku odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobce pro rozpor odstoupení s dobrými mravy.

Pokračování příspěvku na téma nového tzv. pandemického zákona se zaměřuje na problematiku náhrady škody v režimu pandemického zákona a odpovědnosti státu za škodu způsobenou fyzickým i právnickým osobám během stavu pandemické pohotovosti.

V legislativní smršti by neměl uniknout pozornosti v podstatě každého občana a podnikatelů zvláště, tzv. pandemický zákon. Jedná se o zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID- 19, který nabyl účinnosti 27. 2. 2021 na dobu jednoho roku, tedy do 28. 2. 2022.

Článek publikovaný na serveru PRÁVNÍ PROSTOR se zamýšlí nad nevhodnými důsledky aktuální právní úpravy insolvenčního řízení na postavení věřitelů smluvně podřízených pohledávek

Článek se zabývá dílčí novelou zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona a zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu a jejím vlivem na změny při vydávání a přezkumu závazných stanovisek

Článek pojednává o tom, v jakých případech se dle aktuální judikatury předkupní právo při převodu nemovitých věcí ve smyslu ustanovení § 3056 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uplatní, a v jakých nikoliv.

Článek poukazuje zásadní zvýšení daní zavedené daňovou novelou účinnou od 1.1.2021 ve vztahu k některým příjmům, o kterém se veřejně dosud takřka nemluví.

Článek se zaměřuje na možnosti smluvního nastavení práce z domu (nejen) v současné době pandemie nemoci Covid-19.

Současná situace kolem pandemie nemoci COVID-19 může vést u značného množství podnikatelů k závažným finančním problémům, v jejichž důsledku se tito podnikatelé mohou dostat do úpadku.

V této poslední části ze série tří článků se dočtete, jak posoudit situaci, kdy pandemie Covid-19 způsobí, že závazek ze smlouvy nejde vůbec splnit, a jak je to s odpovědností za škodu.

V této druhé části ze série tří článků se dočtete, jak pandemie Covid-19 ovlivňuje problematiku prodlení a právní následky s prodlením spojené.

V této první části ze série tří článků se dočtete, zda je možno pandemii Covid-19 považovat za takovou změnu okolností, která by odůvodňovala změnu sjednaných smluvních podmínek.

V tomto článku publikovaném na epravo.cz se dočtete,  jak lze postupoval v situaci, kdy v důsledku pandemie koronaviru nelze nastoupit zakoupený zájezd.

Článek publikovaný na epravo.cz vyjasňuje, jaký režim má poskytnutí dobrovolného příplatku mimo základní kapitál společnosti s ručeným omezeným z prostředků společného jmění manželů.