Aktuality

Zdražování cen stavebních materiálů jako možný důvod pro změnu smlouvy?

V současné době se hojně hovoří o aktuálním a stále rostoucím problému zdražování cen stavebních materiálů. Začíná se rovněž hovořit o tom, zda tato skutečnost může být tzv. změnou okolností ve smyslu § 1765 – 1766 občanského zákoníku, tj. zda může mít dopad na již uzavřené smlouvy a především na výši dříve sjednaných cen zejm. v případě kupních smluv a smluv o dílo, kdy takto sjednané ceny nekorespondují se současnými náklady na dodání věci/zhotovení díla. Naše kancelář je připravena tuto otázku blíže zanalyzovat jak z pohledu investora/kupujícího, tak z pohledu zhotovitele/prodávajícího. Předesíláme, že zákon vyžaduje včasné uplatnění práva na případné obnovení jednání o smlouvě.

V důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu bude nutná změna společenských smluv velké části korporací

Nejvyšší soud ve svém aktuálním rozhodnutí z 12.5.2021 sp.zn. 27 Cdo 3549/2020 dospěl k (poněkud překvapivému) závěru, že ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání společnosti „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti. Je-li ve společenské smlouvě (stanovách) uveden a případně i do obchodního rejstříku zapsán jako předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, odporuje tento zápis podle Nejvyššího soudu zákonu o veřejných rejstřících a je třeba zjednat nápravu. S ohledem na skutečnost, že v minulosti byl takto obecně vymezený předmět podnikání společnosti rejstříkovými soudy bez problémů přijímán, má tento zápis předmětu podnikání značná část obchodních společností. V kontextu aktuálního rozhodnutí Nejvyššího soudu však doporučujeme všem obchodním společnostem provést revizi zakladatelských dokumentů za účelem posouzení, zda je třeba provést změnu ve vymezení předmětu činnosti. V případě, že rejstříkový soud vyzve společnost ke zjednání nápravy a ta této výzvě nevyhoví, hrozí udělení pokuty a rozhodnutí o zrušení společnosti.

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení tzv. daňového balíčku

Plénum Ústavního soudu zamítlo návrh skupiny 19 senátorů na zrušení zákona č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, tedy tzv. „daňový balíček“, který mj. zrušil tzv. superhrubou mzdu. Daňový balíček nebyl podepsán prezidentem republiky, který namísto podpisu zákona zaslal přípis předsedovi Poslanecké sněmovny, přičemž vzniknul spor o to, zda lze tento přípis podle obsahu považovat za tzv. suspenzivní veto. Ústavní soud dospěl k závěru, že přípis prezidenta ze dne 28. 12. 2020 není uplatněním suspenzivního veta, neboť jde o takový projev vůle prezidenta, který reálně umožňuje jiný výklad než ten, že šlo o vrácení napadeného zákona k novému hlasování, a to výklad, kterého se dovolává sám prezident.